Slunce, Melanin a Paradox Vědy: Ochrana Astronautů vs. Varování Před Sluncem

V nedávno publikované studii se objevila fascinující možnost ochrany astronautů před škodlivým zářením pomocí sloučeniny zvané selenomelanin, která je obohacena o kov selen. Tento inovativní přístup by mohl být srovnatelný s používáním opalovacích krémů, které chrání pokožku na Zemi před ultrafialovým zářením. Zatímco na naší planetě nás před nebezpečným zářením chrání magnetosféra, astronauti na Měsíci nebo Marsu čelí různým typům záření bez této přirozené ochrany. Jsou vystaveni ultrafialovému záření, rentgenovému záření a gama záření, která jsou spojena s významným rizikem pro lidské zdraví. Proto je hledání účinné ochrany pro astronauty zásadní pro budoucnost vesmírného průzkumu.

Paradoxně, zatímco NASA zkoumá využití melaninu pro ochranu astronautů, dermatologové a oftalmologové často varují před sluncem a doporučují jeho blokování. Tento přístup podporuje používání opalovacích krémů a jiných ochranných prostředků, což může přinášet finanční výhody těmto odborníkům i velkým farmaceutickým firmám. Tento rozpor vyvolává otázky o možných konfliktních zájmech v oblasti vědeckého výzkumu a veřejného zdraví.

Melanin, produkovaný z genu POMC, hraje klíčovou roli v ochraně lidského těla před škodlivým zářením a zároveň využívá sluneční světlo k podpoře důležitých biologických procesů. Jeho význam daleko přesahuje pouhou ochranu pokožky - je důležitým faktorem v regulaci našeho celkového zdraví. Melanin je zvláště významný ve vztahu k nemocem jako EHS (elektrohypersenzitivita), fibromyalgie, problémy s plísněmi, MCS (syndrom mnohačetné chemické citlivosti) a mastocytóza. Tyto souvislosti naznačují, že melanin má komplexnější úlohu v našem organismu, než se dříve předpokládalo.

Vystavení neionizujícím elektromagnetickým polím (nnEMF) je často spojováno s výše zmíněnými zdravotními problémy. Zajímavé je, že lidé, kteří nedokážou produkovat dostatečné množství melaninu, jsou na tato onemocnění náchylnější. Toto zjištění podporuje hypotézu, že melanin má nejen ochrannou, ale i léčebnou funkci v lidském těle. Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří jedinci jsou citlivější na elektromagnetické záření a další environmentální faktory.

Je zřejmé, že vědecká komunita potřebuje zaujmout konzistentnější a holistický přístup k melaninu a jeho roli v lidském zdraví. Ochrana před sluncem by neměla být jednostranně demonizována, ale měla by být pochopena v širším kontextu biologických a zdravotních přínosů melaninu. Výzkum NASA nám připomíná, že slunce a jeho záření nejsou jen hrozbou, ale i životodárným prvkem, který hraje klíčovou roli v naší biologii a ochraně.

Tento paradox mezi ochranou astronautů a varováním před sluncem na Zemi vyvolává důležité otázky o našem současném chápání vztahu mezi sluncem a lidským zdravím. Je možné, že přílišné blokování slunečního záření může mít nežádoucí účinky na naše zdraví? Mohli bychom lépe využít přirozené ochranné mechanismy našeho těla, jako je produkce melaninu, místo spoléhání se výhradně na externí ochranu?

Nabízí se také otázka, proč tyto komplexní informace chybí v centralizované vědě. Možná proto, že ekonomické zájmy často převáží nad vědeckou objektivitou a skutečným zájmem o lidské zdraví. Je na čase přehodnotit naše současné paradigma a podívat se na vztah mezi sluncem, melaninem a lidským zdravím z nové perspektivy.

Budoucí výzkum by se měl zaměřit na lepší pochopení komplexní role melaninu v lidském těle, včetně jeho potenciálních léčebných vlastností. Zároveň by měl být kladen důraz na vyvážený přístup k ochraně před sluncem, který bere v úvahu jak rizika, tak přínosy slunečního záření. Pouze tímto holistickým přístupem můžeme doufat, že plně pochopíme a využijeme potenciál našeho vztahu se sluncem a melaninem pro zlepšení lidského zdraví a ochrany, ať už na Zemi nebo ve vesmíru.​​​