Paradox jménem LDL: Proč lékaři bojují s číslem, které tělo potřebuje

Když systém bojuje se symptomem a neptá se proč

„Máte vysoký LDL cholesterol. Musíme ho snížit." Tuhle větu slyší každý druhý pacient. Automaticky. Bez vysvětlení. Následuje recept na statiny, doporučení vyhýbat se tukům, nahradit máslo margarínem a ideálně přejít na beztučné potraviny. Problém je, že celé tohle doporučení stojí na modelu, který ignoruje základní biologická fakta.

Zhruba 80–85 % cholesterolu vzniká v těle endogenně, především v játrech. Tělo si ho tvoří samo. Každý den. Ne proto, že se vymklo kontrole, ale protože cholesterol je zcela zásadní molekula pro přežití. LDL je jen jeho transportní forma. Nosí ho k buňkám, kde se z něj tvoří vitamin D, pohlavní hormony, opravují se buněčné membrány, vznikají mitochondriální antioxidanty.

Přesto je LDL označen za hrozbu. Přesto se snižuje statiny. Přesto se dietními doporučeními omezuje jeho příjem ze stravy, který ale tvoří sotva pětinu celkového množství.

LDL není patogen. Je to přenašeč biologického potenciálu

LDL cholesterol sám o sobě nezpůsobuje nemoci. Není toxický, není „zlý". Je to nosič. Nosič cholesterolu – suroviny, bez níž tělo nedokáže tvořit steroidní hormony, vitaminy, ani regenerovat poškozené membrány. Je to základní stavební komponenta všeho živého.

LDL stoupá v krvi ne proto, že by ho bylo příliš, ale proto, že tělo ho nedokáže v daný moment zužitkovat. A důvodem není strava. Důvodem je prostředí. Ztracený rytmus. Nedostatek světla. Mitochondriální slabost.

Paradox systému: když nefunguje transformace, viní se distribuce

Tělo neprodukuje LDL zbytečně. LDL čeká na využití. K tomu, aby mohl být z cholesterolu vytvořen vitamin D, je zapotřebí UVB záření na kůži. Pro tvorbu pohlavních hormonů je třeba funkční mitochondriální aktivita – řízená světlem, rytmem a redoxním stavem. Pro přeměnu na sulfatovanou, vodorozpustnou formu je nutná přítomnost oxidu dusnatého (NO), síry a fotonické energie.

Když žijeme pod LED světly, vstáváme bez východu slunce, spíme s mobilem u hlavy a jíme ve tmě, tělo nedostává žádný signál pro aktivaci těchto enzymatických drah. A tak se cholesterol v těle nepřeměňuje – zůstává v oběhu. Laboratorně pak vidíme „vysoký LDL" a místo otázky proč přichází snaha umlčet číslo.

Statiny: potlačení signálu místo pochopení důvodu

Statiny blokují enzym HMG-CoA reduktázu, čímž snižují produkci cholesterolu v játrech. Ale zároveň tlumí tvorbu ubichinonu (CoQ10) – klíčového antioxidantu pro mitochondrie. Bez něj klesá buněčná energie, zhoršuje se schopnost regenerace, stoupá oxidativní stres.

Paradoxně se tak tělo ještě více odpojuje od schopnosti s cholesterolem pracovat. Hladina LDL klesne, ale zároveň klesne i samotná životaschopnost. Je to chemické řešení biologického deficitu, které neřeší příčinu, ale maže symptom.

Strach z cholesterolu místo pochopení jeho role

Studie z posledních let opakovaně ukazují, že u lidí nad 60 let koreluje vyšší LDL s delší délkou života. Ve skupinách bez předchozího kardiovaskulárního onemocnění je efekt statinů na snížení úmrtnosti často statisticky nevýznamný. Přesto se nadále doporučují. Ne proto, že by dávaly smysl biologicky, ale protože odpovídají zjednodušenému modelu: vysoké číslo = riziko

Ve skutečnosti je LDL zrcadlem prostředí, nikoli nemocí.

Obnova rovnováhy: cesta zpět ke světlu

Tělo potřebuje podmínky, ne potlačení. LDL se stává „problémem" jen tehdy, když není jak ho využít. A k tomu musí být obnoveno světelné řízení biochemie:

– vystavení se rannímu světlu bez brýlí

- dostatečný pobyt na UV světle , hlavně dopoledním 

– spánek ve tmě bez modrého světla večer

– pohyb nalačno, který podporuje betaoxidaci

– obnova sluneční expozice a syntézy vitaminu D

– příjem síry a zdravých tuků, které slouží jako substrát, ne jako hrozba

Cholesterol pak zůstává tím, čím má být: materiálem pro zdraví, ne signálem k zásahu.

Závěr: Necholesterolová doba je iluze

Tělo bez cholesterolu není zdravé. Tělo, které nemůže cholesterol přeměnit, není ve světle. Vysoký LDL není chyba. Je to zpomalený metabolismus ve světě, který ignoruje přírodní zákony.

Skutečný problém není cholesterol. Je to ztráta biologického rytmu.

A ten nelze předepsat. Ten se musí žít.