Rakovina prsu: Geny nebo životní styl? Co skutečně rozhoduje?

Rakovina prsu je jedním z nejčastějších a nejobávanějších onemocnění současnosti. Tradiční pohled dlouhodobě zdůrazňuje roli genetiky, konkrétně mutací v genech BRCA1 a BRCA2, jako klíčový faktor vzniku rakoviny prsu. Mnoho žen proto žije s přesvědčením, že genetika je jejich osudem. Moderní věda však přináší jiný, hlubší pohled na toto závažné téma. Podle nových poznatků kvantové biologie a mitochondriální medicíny může být rakovina prsu spíše důsledkem našeho životního stylu než jen předem určeným genetickým osudem.

Genetika vs. metabolismus: Nový pohled

Podle průkopnických výzkumů profesora Douglase Wallace je rakovina ve své podstatě především metabolickým, nikoli čistě genetickým onemocněním. Wallace tvrdí, že něco jako jednoznačný „gen rakoviny“ neexistuje. Onkogeny, často zdůrazňované v tradiční genetice, jsou spíše důsledkem než prvotní příčinou vzniku nádoru. Klíčová příčina podle Wallace spočívá v mitochondriální dysfunkci a narušené bioenergetice buněk.

Skutečný původ rakoviny: Mitochondrie

Mitochondrie jsou energetická centra našich buněk a jejich hlavní úlohou je produkce energie ve formě ATP, kterou buňky potřebují pro život a správnou funkci. Pokud jsou mitochondrie poškozeny nebo nefungují správně, buňka musí svůj energetický metabolismus přepnout z efektivní oxidativní fosforylace na méně efektivní anaerobní glykolýzu – proces známý jako Warburgův efekt. Právě tento mechanismus umožňuje rakovinným buňkám přežít, růst a rychle se dělit.

Role cirkadiánních rytmů a melatoninu

Nedávná studie publikovaná v časopise PLoS ONE detailně zkoumala vliv nočního světla na růst rakovinných buněk, zejména nádoru prsu. Výsledky studie jasně ukázaly, že již minimální expozice světlu během nočních hodin dramaticky snižuje produkci melatoninu – klíčového hormonu regulujícího naše cirkadiánní rytmy. Melatonin má také významné antioxidační a mitochondrie ochraňující účinky. Jeho potlačení vede k urychlení metabolismu rakovinných buněk, čímž se podporuje jejich rychlejší dělení a růst. Studie konkrétně prokázala, že nádory vystavené nočnímu světlu rostly až dvakrát rychleji (100% zrychlení růstu nádoru) než nádory v kontrolní skupině, kde byla úplná tma. Produkce melatoninu byla přitom snížena až o 88 %, což výrazně přispělo k agresivnějšímu chování nádoru.

Jak životní styl ovlivňuje naše mitochondrie

Tato studie poukazuje na klíčovou roli životního stylu při ochraně mitochondriálního zdraví. Faktory jako stres, nedostatek spánku, nevhodná výživa či chronická expozice světlu v noci mohou vážně poškodit mitochondrie a vytvořit tak ideální podmínky pro vznik a růst rakoviny. Je tedy stále jasnější, že péče o naše mitochondrie a dodržování zdravého životního stylu hrají zásadní roli v prevenci rakoviny prsu.

Prevence je v našich rukou

Tento pohled nás nutí přehodnotit, jak přistupujeme ke zdraví. Místo soustředění se pouze na genetiku jako hlavního viníka je třeba se zaměřit na prevenci založenou na zdravém životním stylu a správném fungování cirkadiánních rytmů.

Cirkadiánní rytmy jsou klíčové pro celkové zdraví organismu, protože řídí nejen spánek a bdění, ale i metabolické, hormonální a imunitní procesy v těle. Jejich narušení, například chronickou expozicí nočnímu světlu, vede k významnému zvýšení rizika vzniku rakoviny. Proto je nezbytné respektovat přirozený cyklus světla a tmy a podporovat produkci melatoninu, který chrání mitochondrie a snižuje riziko rakovinného bujení.

Kvalitní spánek v naprosté tmě, omezení umělého světla v noci, používání ochranných brýlí blokujících modré světlo, zdravá a vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita a minimalizace stresu jsou praktické kroky, kterými můžeme zásadně ovlivnit své zdraví. Tyto změny nejenže podporují naše mitochondrie, ale také obnovují a udržují naše cirkadiánní rytmy v harmonii s přirozeným cyklem dne a noci.

Rakovina prsu tak nemusí být pouze otázkou genetického osudu, ale do značné míry závisí na našem životním stylu, péči, kterou věnujeme našim mitochondriím, a na dodržování zdravých cirkadiánních rytmů – klíčovým energetickým továrnám a regulátorům v každé naší buňce.