Slunce, mozek a roztroušená skleróza: Zapomenutá role UVB světla nad rámec vitamínu D

Roztroušená skleróza (RS) je závažná autoimunitní nemoc centrální nervové soustavy, spojená s demyelinizací, neurodegenerací a poruchami motoriky i kognice. V posledních letech se ukazuje, že klíčovým environmentálním faktorem ovlivňujícím její průěbeh i riziko vzniku je sluneční světlo, konkrétně UVB záření. 

Zatímco většina studií se zaměřuje na jeho vztah k tvorbě vitamínu D, nová data ukazují, že samotné sluneční záření má přímý vliv na strukturu mozku, a to i nezávisle na hladině vitamínu D.

Studie: Závislost struktur mozku u pacientů s RS na sluneční expozici

Podle rozsáhlé studie (Zivadinov et al., 2013) provedené na 264 pacientech s RS bylo zjištěno, že:

• Větší letní expozice slunci byla asociována s větším objemem šedé mozkové hmoty (GMV) a celkovým objemem mozku (WBV).

• Tento vztah zůstal signifikantní i po korekci na věk, pohlaví, tělesnou hmotnost a klinické disability (EDSS).

• Zahrnutí hladin vitamínu D do modelu této souvislosti ji nijak nevysvětluje, což znamená, že úcinek slunce na mozek je závislý na jiných mechanismech než jen na syntéze vitamínu D .

Důležité faktory ovlivňující vitamin D i mozek:

• letní sluneční expozice (p = 0.002)

• barva očí (tmavší oči → nižší hladiny vitaminu D)

• BMI (vysoká hmotnost = nižší hladiny D)

• suplementace multivitaminů

Zejména vztah mezi barvou očí a hladinou vitaminu D naznačuje, že optické vlastnosti tkáně a schopnost přijímat fotonickou informaci hrají u RS podstatnější roli, než se dříve předpokládalo.

Kvantově-biologický komentář: Co přesně slunce dělá s mozkem?

Sluneční záření, zvláště UVB, neaktivuje pouze syntézu vitaminu D, ale také ovlivňuje:

• melatoninový rytmus (potlačení ve dne, uvolnění v noci),

• produkci POMC a jeho derivátů (např. α-MSH),

• fototransdukci skrze retinální gangliové buňky (ipRGCs),

• redoxní metabolismus glie a neuronů,

• stav strukturní vody a cytoskeletu, který je nezbytný pro myelinizaci a mikrotubuly.

Bez UVB dochází k chronickému posunu metabolismu do pseudohypoxie, úbytku šedé hmoty, diskoherenci neuronálních obvodů a poklesu autofagické kapacity.

Paradox civilizace: ochrana před sluncem může urychlit neurodegeneraci

Současná medicína i dermatologická praxe radí: „Používejte každodenně SPF, vyhýbejte se slunci mezi 11–15 hodinou, chraňte se oděvem."

Ale právě tato doba je jediná, kdy je UVB spektrum schopno proniknout atmosférou a aktivovat kožení a neuroimunitní fotorecepci.

Z pohledu kvantově-biologické logiky tak dochází ke stavů, kdy lidé s RS přijímají suplementy vitamínu D, ale jsou systematicky odebíráni ze světelného pole, které řídí biologickou regeneraci.

Závěr: sluneční záření jako neuroregenerační vstup

Studie ukazuje, že:

• objem mozku (zejména šedé hmoty) je pozitivně asociován s UVB expozicí

• tento vztah je nezávislý na vitamínu D

• je nutné přehodnotit význam UVB jako fotobiomodulačního vstupu do řídicí architektury mozku

Obnovit přístup ke slunečnímu spektru není kosmetické rozhodnutí, ale neurologická nutnost.