Mobilní telefon měřitelně mění činnost mozku

Je mobilní telefon biologicky bezpečný?

Mobilní telefon je dnes součástí každodenního života. Nosíme ho v kapse, držíme u ucha, ukládáme pod polštář, dáváme dětem do ruky. Používáme ho ke komunikaci, zábavě, práci i řízení pozornosti. Je to zařízení, které funguje na principu radiofrekvenčního vysílání v mikrovlnném pásmu – a přesto se málokdy ptáme, co to biologicky znamená.

• Je radiofrekvenční záření z mobilu fyzikálně a biologicky neutrální?

• Jak tělo reaguje, když je denně vystaveno nízkoúrovňovému, ale trvalému elektromagnetickému poli v těsné blízkosti mozku?

• Může pravidelná expozice ovlivnit vývoj dětského mozku, který je ve fázi rychlé plasticity?

• Jak reaguje nelineární systém, jakým lidský mozek je, na zdánlivě „malé" podněty?

Veřejné vnímání je často založené na předpokladu, že „kdyby to bylo škodlivé, věděli bychom to". Ale vědecké poznání se vyvíjí zpětně – důsledky se často objeví až po desítkách let masového používání. Radiofrekvenční pole není výjimkou. Důkazy o jeho fyziologickém účinku již existují – a přibývají.

Co ukázal experiment?

V roce 2009 provedl tým amerických výzkumníků studii s 47 zdravými dospělými, publikovanou v časopise JAMA (Journal of the American Medical Association). Cílem bylo zjistit, zda aktivní mobilní telefon přiložený k hlavě ovlivní činnost mozku.

Postup:

• První den: oba přiložené telefony byly vypnuté.

• Druhý den: jeden telefon byl aktivní – probíhal hovor se ztlumeným zvukem (účastník nevěděl, který).

• Po 50 minutách byla mozková aktivita změřena pomocí PET (pozitronové emisní tomografie), která zobrazí metabolismus glukózy v jednotlivých částech mozku.

Výsledek:

Došlo ke statisticky významnému zvýšení metabolismu v oblasti orbitofrontální kůry (nejblíže anténě telefonu) o přibližně 7 %.

Jak interpretovat 7 %?

Z hlediska lineárního uvažování může 7 % vypadat jako nevýznamná odchylka. V biologii však nelze aplikovat lineární měřítko. Mozek je vysoce nelineární, senzitivní a dynamicky provázaný systém.

To znamená:

• Malé lokální změny mohou rozladit synchronizaci neuronových sítí, ovlivnit elektrickou aktivitu a narušit zpětnovazebné regulační smyčky.

• Orbitofrontální kůra je klíčovým řídicím centrem pro rozhodování, sebekontrolu, sociální chování a plánování.

• Pokud dochází k opakované stimulaci této oblasti, může se změnit její funkční organizace a dlouhodobé nastavení.

Nelineární systémy reagují na opakované nebo rytmicky se opakující podněty akumulačně. I zdánlivě malá změna vstupu tak může vést ke kvalitativnímu přechodu do nového stavu (např. posunu v regulaci chování).

Co to znamená pro běžné užívání?

Telefonování s přiloženým přístrojem k hlavě po dobu 50 minut způsobilo měřitelnou změnu metabolické aktivity mozku. Uživatelé mobilních telefonů tuto situaci opakují denně, často i několikrát.

Z toho vyplývá:

• Mozek není pasivní orgán. Je to adaptivní systém, který reaguje na vnější podněty strukturálně i funkčně.

• Opakované působení pole na specifickou oblast může měnit neuronální plasticitu a zesilovat určité obvody.

• Dlouhodobá expozice proto nemusí být neutrální – zejména v případě oblastí zodpovědných za kognitivní kontrolu a sociální regulaci.

Děti: vyšší absorpce, vyšší riziko

Dětská lebka je tenčí, mozek má vyšší obsah vody – tedy vyšší dielektrickou konstantu. Elektromagnetické vlny tak pronikají hlouběji a absorbují se ve větším objemu tkáně.

Studie ukazují, že dětský mozek pohltí až dvojnásobek energie ve srovnání s mozkem dospělého.

Z hlediska vývoje CNS je podstatné:

• Neuroplasticita v dětství je výrazně vyšší – mozek je formován dle vstupních signálů.

• Expozice radiofrekvenčnímu poli se netýká jen hlavy – záření zasahuje i hypotalamo-hypofyzární osu, tedy klíčové regulační centrum vývoje.

Dlouhodobé důsledky expozice během vývoje nejsou známy, ale z fyzikálního a biofyzikálního hlediska existuje důvod k obezřetnosti.

Co víme o dalších účincích?

Spánek

Radiofrekvenční záření ovlivňuje produkci melatoninu, a tím může narušovat kvalitu spánku, usínání i spánkové cykly.

Pozornost a paměť

Po expozici mobilnímu zařízení dochází k poklesu koncentrace a krátkodobé pracovní paměti, což bylo opakovaně změřeno u dětí i dospělých.

Behaviorální regulace

Stimulace orbitofrontální kůry může dlouhodobě ovlivnit impulzivitu, sebekontrolu a schopnost plánovat.

Nádory

IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikuje radiofrekvenční záření jako možný karcinogen (skupina 2B). To znamená, že existuje biologická plausibilita a epidemiologické signály vyžadující další sledování.

Závěr: Co víme s jistotou

• Mozek reaguje fyziologicky na záření z mobilního telefonu.

• Tento účinek je měřitelný, lokalizovaný a opakovatelný.

• Biologické systémy – zejména mozek – nefungují lineárně.

• I relativně malý podnět může způsobit systémovou změnu, pokud zasáhne citlivé regulační uzly.

Změna metabolismu o 7 % v orbitofrontální kůře není triviální údaj. Ve světě elektricky a světelně řízené neurofyziky to znamená, že mozek změnil svůj pracovní stav pod vlivem externího signálu.

Dlouhodobé důsledky opakované expozice zatím neznáme. Ale vědecký rámec říká jasně: biologická neutralita se u radiofrekvenčních polí nedá předpokládat.

Technické shrnutí studie:

• Počet účastníků: 47 zdravých dospělých

• Typ studie: dvojitě zaslepená, kontrolovaná

• Expozice: 50 minut s aktivním telefonem u hlavy

• Metoda měření: PET – měření glukózového metabolismu

• Výsledek: +7 % v oblasti orbitofrontální kůry

• Publikace: Journal of the American Medical Association (2011)

• Autoři: Dr. Nora Volkow a kol., Brookhaven National Laboratory

 

Volkow ND, et al. Effects of cell phone radiofrequency signal exposure on brain glucose metabolism. JAMA. 2011;305(8):808–813.