
Slunce jako biologický signál: co UVA a UVB spouštějí v našem těle
Sluneční světlo spouští v pokožce řadu biologických reakcí. Ovlivňuje tvorbu vitaminu D, uvolňování látek spojených s prokrvením, pigmentaci i místní hormonální komunikaci. Tyto procesy se přitom mění podle toho, jaké světlo na nás dopadá. A právě jeho složení během dne i roku výrazně kolísá.
Červnové poledne a prosincové poledne mohou na fotografii vypadat podobně: jasná obloha, slunce nad městem, světlo v ulicích. Z pohledu dostupnosti ultrafialového záření však představují velmi odlišné situace.
Abychom těmto rozdílům rozuměli, potřebujeme propojit dvě věci: co jednotlivé části slunečního záření dělají v těle a kolik se jich v danou chvíli dostane přes atmosféru až k nám.
Kůže přijímá světlo a převádí ho na biologické signály
Když určitá molekula v pokožce pohltí světelnou energii, může se změnit její struktura nebo se spustí navazující chemická reakce. Tak začíná například tvorba vitaminu D nebo uvolňování některých cévních signálů.
Pro ultrafialovou část slunečního světla jsou důležitá dvě pásma:
-
UVA, které se podílí například na uvolňování oxidu dusnatého z kožních zásob a na některých pigmentových reakcích.
-
UVB, které zahajuje tvorbu vitaminu D₃ a ovlivňuje řadu procesů v buňkách pokožky.
Jejich účinky se liší. Záleží také na množství přijatého záření, délce působení a na tom, která tkáň nebo buňka na světlo odpovídá.
UVA a prokrvení: malá molekula s rychlým účinkem
V pokožce se nacházejí zásoby dusitanů a dalších sloučenin, ze kterých se působením UVA může uvolňovat oxid dusnatý, zkráceně NO.
Tato molekula funguje jako krátkodobý chemický posel. Cévní svalovině předává signál k uvolnění, což umožňuje rozšíření cév a změnu průtoku krve.
Ve studii s 24 zdravými dobrovolníky vedlo ozáření pokožky UVA k přechodnému poklesu krevního tlaku. Výsledky ukázaly, že kůže může ovlivňovat dostupnost NO v organismu prostřednictvím již vytvořených zásob. Tento mechanismus probíhá nezávisle na tvorbě vitaminu D.
Sluneční světlo tak může s cévním systémem komunikovat prostřednictvím reakcí, které začínají přímo v pokožce.
UVB a vitamin D: začátek vzniká v kůži
Tvorba vitaminu D₃ začíná ve chvíli, kdy UVB zasáhne kožní molekulu zvanou 7-dehydrocholesterol. Ta se přemění na previtamin D₃ a následně se působením tepla přeskupí na vitamin D₃.
Jde o několik navazujících kroků. Kůže přitom vytvořený vitamin postupně předává do krevního oběhu. Další přeměny v organismu vedou ke vzniku aktivní formy, která se podílí například na hospodaření s vápníkem a fosforem.
Pro tento první krok je zásadní právě dostupnost UVB. Proto stejná délka pobytu venku v různých měsících nepředstavuje stejné podmínky pro jeho tvorbu.
Opálení je výsledkem komunikace mezi buňkami
Za postupným zvyšováním pigmentace stojí spolupráce několika buněčných systémů.
Po působení UV se v buňkách pokožky aktivuje protein p53, který se účastní reakce na buněčnou zátěž. Ovlivňuje tvorbu větší výchozí molekuly označované jako POMC. Z ní vznikají různí chemičtí poslové, mimo jiné α-MSH.
Právě α-MSH dává pigmentovým buňkám, melanocytům, pokyn k tvorbě melaninu. Ten se podílí na zbarvení pokožky a její ochraně před zářením.
Vedle této postupné odpovědi existují i rychlejší reakce. V pokusech s lidskými melanocyty vyvolalo UVA změny v buněčné signalizaci prostřednictvím vápníku a zvýšenou tvorbu melaninu už během hodin. Součástí této odpovědi byl také retinal, látka odvozená od vitaminu A.
Pokožka tedy na světlo reaguje několika cestami, které mají odlišný průběh i načasování.
Co se děje uvnitř kožních buněk
Pokožka se průběžně obnovuje. Její buňky rostou, dělí se, dozrávají a vytvářejí ochrannou vrstvu. Působení UV do těchto procesů zasahuje.
Jedním ze zapojených systémů je mTOR, který propojuje informace o živinách, energii a buněčné zátěži s růstem a přežitím buňky. Výzkum kožních buněk a modelů pokožky ukázal, že po UVB mají jeho dva komplexy rozdílné úlohy: jeden se výrazně podílí na buněčném dělení, druhý na přežívání buněk.
UVB současně může poškodit DNA. Buňka se pokouší poškození opravit. Pokud je příliš rozsáhlé, může spustit apoptózu, tedy řízený buněčný zánik. Jde o součást kontroly, která omezuje další množení poškozených buněk.
Do fungování pokožky vstupuje také cholesterol-sulfát. Vzniká enzymatickým připojením sulfátové skupiny k cholesterolu a souvisí s dozráváním kožních buněk a uspořádáním kožní bariéry.
Výzkumnice Stephanie Seneffová a její kolegové navrhli také možné propojení slunečního světla, enzymu eNOS a tvorby sulfátu. Toto konkrétní propojení zůstává hypotézou; přímé spuštění této cesty slunečním zářením u člověka nebylo v uvedené práci prokázáno.
Slunce a hormonální komunikace
Kůže dokáže vytvářet a přijímat hormonální signály. Vědci proto zkoumají, jak se její odpověď na světlo propojuje s dalšími orgány.
Testosteron a sezónní rytmus
Studie publikovaná v časopise Cell Reports popsala u mužů souvislost mezi sluneční expozicí, ročním obdobím a hladinou testosteronu. V analyzovaných lidských datech se objevoval letní vrchol jeho hladin.
Podrobnější mechanismus vědci zkoumali na myších. Ukázalo se, že důležitou roli hraje protein p53 v pokožce: po jeho vyřazení z kožních buněk vymizela příslušná hormonální a behaviorální odpověď na UVB.
Ženské hormony a činnost vaječníků
Pohlavní hormony řídí propojený systém mozku, hypofýzy a pohlavních orgánů. Hypofýza prostřednictvím hormonů LH a FSH ovlivňuje také činnost vaječníků a tvorbu estrogenů a progesteronu.
Ve stejné výzkumné práci se u samic myší po opakovaném UVB měnil průběh pohlavního cyklu a zvyšovala se exprese hormonu AMH ve vaječnících.
Tyto výsledky pomáhají popsat možné spojení mezi pokožkou a hormonálním systémem. Zatím však neumožňují předpovědět, jak se po konkrétní sluneční expozici změní estrogen nebo progesteron u jednotlivé ženy.
Světlo může souviset i s hladem
Zajímavé propojení se objevilo také u ghrelinu, hormonu spojeného s pocitem hladu.
Studie v časopise Nature Metabolism zjistila u mužů po sluneční expozici zvýšení cirkulujícího ghrelinu a větší hlad. U žen se stejná odpověď neprojevila.
Navazující experimenty ukázaly cestu, při níž UVB přes protein p53 ovlivňuje tvorbu ghrelinu v tukových buňkách kůže. Reakci přitom modifikovaly pohlavní hormony.
Dopamin, serotonin a melatonin: záleží na místě
O dopaminu nebo serotoninu obvykle přemýšlíme v souvislosti s mozkem a náladou. Tyto látky však fungují také v jiných tkáních a mohou tam plnit odlišné úkoly.
Dopamin pomáhá oku reagovat na světlo
V sítnici se dopamin účastní přizpůsobení zraku světelným podmínkám. Tuto odpověď dokáže vyvolávat viditelné světlo.
Dopamin se zkoumá také v kůži. V jedné práci s kultivovanými lidskými kožními buňkami jeho tvorba s rostoucí dávkou UVB klesala. To dobře ukazuje, proč je potřeba vždy uvést, ve které tkáni a za jakých podmínek byl účinek pozorován. Výsledek z kožní buňky sám o sobě nevypovídá o hladině dopaminu v mozku.
Kůže má vlastní serotoninový a melatoninový systém
Kožní buňky dokážou z aminokyseliny tryptofanu vytvářet serotonin a následně látky vedoucí ke vzniku melatoninu.
V buněčných experimentech závisela odpověď serotoninu na dávce UVB. Nižší dávka u některých typů buněk jeho tvorbu zvýšila, vyšší ji naopak tlumila.
Melatonin a některé jeho metabolity zároveň v pokusech s lidskými kožními buňkami pomáhaly omezovat oxidační zátěž a poškození vyvolané UVB. Melatonin má tedy význam také jako místní součást ochranných procesů v tkáních.
Denní světlo seřizuje načasování noci
Další úlohu má melatonin vytvářený v šišince. Jeho noční rytmus souvisí s biologickými hodinami, které dostávají informaci o světle prostřednictvím očí.
Pro tuto komunikaci je důležité viditelné světlo. Výzkum u lidí ukázal výraznou citlivost systému regulujícího melatonin na krátkovlnnou, modrou oblast viditelného spektra.
Kožní melatonin a noční melatonin v krevním oběhu tak představují dvě související, ale odlišně řízené součásti lidské biologie.
Pokožka má i vlastní stresovou a imunitní odpověď
V kůži funguje místní systém podobný hormonální stresové ose. V experimentech s kultivovanou lidskou kůží zvýšilo UVB tvorbu látek CRH, ACTH a kortizolu. To ukazuje, že pokožka dokáže na světelný podnět odpovědět vlastní hormonální reakcí.
Z výchozí molekuly POMC vzniká vedle ACTH a pigmentového signálu α-MSH také β-endorfin, který se účastní regulace vnímání bolesti. Výzkum této odpovědi na opakované UVB u myší popsal zvýšení β-endorfinu v krvi a změny citlivosti na bolest.
UV ovlivňuje také místní imunitní prostředí. Například mění podobu kyseliny urokanové v pokožce; vzniklá forma se podílí na tlumení některých imunitních reakcí.
Při léčbě lupénky a atopické dermatitidy úzkopásmovým UVB byly pozorovány také změny v tvorbě antimikrobiálních peptidů, drobných molekul zapojených do obrany pokožky. Jednotlivé peptidy přitom reagovaly rozdílně. Výstižnější je proto mluvit o regulaci kožní imunity než o jejím prostém „zesílení“.
Proč má stejné slunce v zimě jiný účinek než v létě
Dostupnost UVA a UVB ovlivňuje především to, jak vysoko je Slunce nad obzorem.
Když stojí nízko, procházejí jeho paprsky delší cestou atmosférou. UVB se během této cesty výrazněji zeslabuje, mimo jiné působením ozonu. UVA je tímto procesem ovlivněno méně.
V Praze dosahuje polední výška Slunce přibližně:
-
17° v polovině prosince,
-
38° v polovině března,
-
63° v polovině června.
Zimní den proto může být jasný, a přesto mít výrazně menší dostupnost UVB než letní den.
Změna probíhá plynule. Hranice 30° a 45° slouží jako praktická orientační pásma pro porovnání dne a ročních období. Skutečnou intenzitu záření ovlivňuje také oblačnost, ozon, znečištění ovzduší, nadmořská výška a odraz od okolních povrchů.
Jak se mění podmínky během roku v Praze
Následující přehled ukazuje, kdy se Slunce dostává nad dvě orientační výškové hranice.
Údaje odpovídají 15. dni jednotlivých měsíců pro Prahu. Časy jsou místní, včetně letního času.
| Měsíc | Výška Slunce v poledne | Slunce nad 30° | Slunce nad 45° |
|---|---|---|---|
| Leden | 19° | Nenastává | Nenastává |
| Únor | 27° | Nenastává | Nenastává |
| Březen | 38° | 9:58–14:27 | Nenastává |
| Duben | 49° | 9:28–16:37 | 11:30–14:36 |
| Květen | 59° | 8:38–17:19 | 10:17–15:40 |
| Červen | 63° | 8:21–17:44 | 9:56–16:09 |
| Červenec | 62° | 8:34–17:42 | 10:10–16:06 |
| Srpen | 54° | 9:07–17:07 | 10:53–15:21 |
| Září | 43° | 9:59–15:56 | Nenastává |
| Říjen | 32° | 11:42–13:53 | Nenastává |
| Listopad | 22° | Nenastává | Nenastává |
| Prosinec | 17° | Nenastává | Nenastává |
Zdroj astronomických údajů: ENDALA — Atlas UVA a UVB nad Prahou.
Na jaře se tato časová okna postupně rozšiřují, na podzim zkracují. Zvlášť v přechodných měsících se podmínky během několika týdnů citelně mění. Tabulka pro polovinu měsíce proto představuje orientační bod v plynulém ročním vývoji.
Jednoduchá pomůcka: podívejte se na svůj stín
Výšku Slunce můžete přibližně odhadnout také podle délky stínu. Na rovném povrchu při vzpřímeném postoji platí:
-
Stín stejně dlouhý jako vaše postava: Slunce je přibližně 45° nad obzorem.
-
Stín dlouhý asi 1,7násobek vaší výšky: Slunce je přibližně 30° nad obzorem.
-
Stín dlouhý asi 2,7násobek vaší výšky: Slunce je přibližně 20° nad obzorem.
Čím kratší stín, tím výše Slunce stojí a tím kratší cestu jeho paprsky atmosférou procházejí.
Délka stínu tak pomáhá porozumět sluneční geometrii. Pro odhad skutečné intenzity UV je potřeba zohlednit i aktuální podmínky.
Tělo vnímá světlo v souvislostech
Při pohledu na světlo se vyplatí sledovat několik vrstev současně: jeho spektrum, intenzitu, denní dobu a roční období.
UVA může spouštět uvolnění cévního signálu. UVB zahajuje tvorbu vitaminu D a zasahuje do pigmentových, buněčných a hormonálních reakcí pokožky. Viditelné světlo zase přináší očím a biologickým hodinám informaci o denní době.
Vztah mezi člověkem a sluncem se odehrává v konkrétním čase a místě. Porozumět mu znamená všímat si také toho, jak se světlo během dne a roku proměňuje.
Vybrané odborné zdroje
-
Liu a kol. — UVA, uvolňování oxidu dusnatého a změny krevního tlaku.
-
Holick a kol. — Tvorba previtaminu D₃ v lidské kůži.
-
Cui a kol. — Úloha p53 v pigmentové odpovědi pokožky.
-
Wicks a kol. — Rychlá pigmentová odpověď lidských melanocytů na UVA.
-
Parikh a kol. — UVB a komunikace mezi kůží, mozkem a pohlavními orgány.
-
Nature Metabolism — Sluneční expozice, ghrelin a příjem potravy.
-
Characterization of Serotonin and N-acetylserotonin Systems — Serotoninový systém lidské pokožky.
-
Melatonin and its metabolites — Melatonin a odpověď lidských kožních buněk na UVB.
-
Brainard a kol. — Citlivost systému regulujícího melatonin na různé vlnové délky světla.
-
Vähävihu a kol. — Úzkopásmové UVB a změny antimikrobiálních peptidů v pokožce.


Hinterlasse einen Kommentar
Diese Website ist durch hCaptcha geschützt und es gelten die allgemeinen Geschäftsbedingungen und Datenschutzbestimmungen von hCaptcha.